Dnes již málokdo dodržuje předvelikonoční půst a v jednotlivé dny velikonočních svátků většina z nás jí to, na co má zrovna chuť. Naši předkové však byli zvyklí jíst v určitý den určité jídlo, které často mělo náboženskou symboliku. Tak například na Škaredou středu, tedy v den, kdy Jidáš zradil Ježíše, muselo jídlo vypadat nepovedeně, a tak se připravovaly trhance – placky nebo bramboráky na pánvi schválně potrhané. Jiné pokrmy, například polévky, měly zase čistě praktický ráz, zužitkovalo se do nich všechno, co se doma zrovna našlo.
My si připomeneme pět skvělých jídel, která se tradičně připravovala o Velikonocích, v trochu modernějších úpravách. Snad vám budou chutnat.
Plněná vajíčka
-
8 vajec
-
40 g másla
-
½ lžičky hořčice
-
hrst čerstvé petrželky
-
sůl
-
pepř
Vajíčka uvaříme natvrdo a necháme zchladnout, poté je oloupeme a rozkrojíme na dvě souměrné poloviny. Žloutky vyjmeme a přemístíme do mísy, do které přidáme změklé máslo. Žloutky s máslem vyšleháme do pěny, pak vmícháme hořčici, sůl, pepř a nasekanou petrželku. Žloutkovou směsí plníme pomocí zdobicího sáčku důlky v bílcích. Plněná vejce podáváme vychlazená.
Kopřivová polévka
-
1 středně velká brambora
-
1 cibule
-
2 stroužky česneku
-
450 g mladých kopřiv natrhaných v přírodě
-
50 g libečku
-
1 l zeleninového vývaru
-
150 ml smetany na vaření
-
1 lžíce másla
-
sůl
-
pepř
-
muškátový oříšek
Bramboru oloupeme a nakrájíme na kousky, cibuli nadrobno nasekáme, česnek prolisujeme. V hrnci rozpustíme máslo a necháme na něm zesklovatět cibuli, poté přidáme i česnek. Přidáme kopřivy a libeček a necháme je zavadnout, poté do hrnce dáme i brambory, vše zalijeme vývarem, přiklopíme pokličkou a přivedeme k varu. Polévku vaříme, dokud nejsou brambory měkké, tj. asi 20 minut. Hrnec sejmeme z vařiče a polévku tyčovým mixérem rozmixujeme dohladka. Vmícháme smetanu, dochutíme solí, pepřem a strouhaným muškátovým oříškem a podáváme.
Velikonoční nádivka (hlavička)
-
300 g bílého pečiva z předešlého dne (rohlíky, housky, veka, toustový chléb)
-
400 g uzeného bůčku
-
150 g čerstvých kopřiv (případně listového špenátu, petrželky nebo zelené části pórku či naťové cibule)
-
200 ml mléka
-
5 vajec
-
1 lžíce másla
-
sůl
-
pepř
Pečivo nakrájíme na kostky a přelijeme mlékem. Bůček nakrájíme na kostky, kopřivy nasekáme. Vejce rozdělíme na bílky a žloutky, žloutky smícháme se solí a pepřem a dáme stranou, z bílků vyšleháme pevný sníh. Máslem vymažeme skleněnou nebo keramickou zapékací formu a smícháme v ní namočené pečivo se žloutky, uzeným masem a kopřivami, nakonec zlehka vmícháme sníh z bílků. Nádivku pečeme ve vyhřáté troubě na 190°C zhruba 30 až 40 minut.
Jehněčí kýta na rozmarýnu
-
1 jehněčí kýta
-
1 palice česneku
-
10 snítek rozmarýnu
-
2 – 3 lžíce olivového oleje
-
sůl
Jehněčí kýtu předem omyjeme a nasolíme, takto ji necháme několik hodin odpočívat v lednici. Před samotným pečením ji znovu omyjeme a osušíme papírovou utěrkou. Polovinu snítek rozmarýnu otrháme, najemno nasekáme a promícháme s olivovým olejem. Takto ochuceným olejem kýtu potřeme ze všech stran. Zbytek rozmarýnu použijeme na „prošpikování“ masa – tenkým ostrým nožem si v kýtě připravíme vpichy a do nich zastrčíme krátké snítky této aromatické bylinky. Česnek oloupeme a jednotlivé stroužky rozložíme na dno pekáčku, na vrstvu česneku položíme kýtu. Maso pečeme nejprve na nižší teplotu, tj. 100°C až 130°C, to může trvat od jedné hodiny do tří, v závislosti na teplotě a velikosti kýty. Když je maso téměř propečené, zvýšíme teplotu na maximum a jehněčí dopečeme dozlatova, zhruba deset až patnáct minut. Poté ho vyjmeme z trouby, necháme deset až dvacet minut odpočívat a podáváme, třeba s pečenými bramborami nebo risottem s medvědím česnekem.
Pučálka
-
300 g zeleného hrachu
-
100 g vepřového sádla
-
1 stroužek česneku
-
sůl
-
pepř
Hrách propláchneme a přesypeme do mísy, zalijeme vodou a necháme den nebo dva nabobtnat. Poté množství vody snížíme tak, aby hrách nebyl ponořený celý, nýbrž jen napůl. Čekáme ještě jeden den, to už by měl mít klíčky. Hrách propláchneme, necháme okapat a vhodíme do pánve s rozpáleným sádlem. Opražený hrách promícháme s utřeným česnekem a ihned podáváme. Pokud ho chceme použít jako přílohu, nikoliv jako samostatné jídlo, volíme k němu uzené maso nebo volské oko. Existují i staročeské recepty na pučálku nasladko – namísto promíchání s česnekem se posype moučkovým cukrem a mletou skořicí.
Chybí vám tady recept na mazanec, piškotového beránka a medové jidáše? Velikonočnímu pečení jsme věnovali pozornost minulý týden v tomto článku. Kromě skvělých receptů tam najdete také zajímavé povídání o tom, jak a proč tyto sváteční dobroty vznikly a v čem se původní receptury lišily od těch dnešních.
Lenka Ambrožová
